Milena (80) rodinné vztahy, rozhodování

Milena mi široce popisuje rodinné vztahy manžela, který restituoval barák a přenechal ho svým dětem z prvního manželství. Ti se jednak nestarají ani o svého otce ani o barák a ani o své vlastní rodiny. Milena zvažovala i udání na sociálku. Manžel se snaží přilepšit svým dětem a tak chodí i přes svůj pokročilý věk rozdávat letáky, aby něco vydělal. Milena vypráví několik dalších epizod z jejich života, na kterých dokládá své přesvědčení, že jejího manžela využívají a on nemá soudnost, aby to rozpoznal.

Již v závěru prvního setkání se dobíráme dilematu, který Milena řeší. Má začít hledat zařízení, ve kterém s manželem dožijí? Nebo má investovat energii do toho, aby přesvědčila manžela, aby se soudil o barák? Je si jistá, že „právo je na jejich straně“. Říká, že se stydí poradit se s vlastní dcerou, která ji totiž odrazovala od druhého sňatku.

Zkraje druhého setkání oceňuje Milena, že jsem ji držela svými otázkami u podstaty věci a říká, že je překvapená, že to vlastně bylo k něčemu dobré a směje se. Vypadá uvolněněji. Uvědomila si totiž, že nemá moc času a musí myslet i na sebe. Nyní pro sebe našla priority. Během následujících setkání jsme společně pracovaly na tématu její role ve vztahu mezi jejím manželem a jeho dětmi a na velkém tématu hledání domova, kde společně dožijí.

S pomocí kontaktu mé kolegyně, která se dlouhodobě věnuje práci se seniory, se jí podařil najít důstojný domov pro oba. Když jsem jí prosila o souhlas s uveřejněním jejího příběhu, opakovala mi, ať napíšu, že to bylo velmi užitečné, protože se měla kde uklidnit, srovnat si myšlenky a porovnat pro a proti. Mohla včas zjistit, že nechce zbytek svého času věnovat právním tahanicím.