Blog

Standfordův vězeňský experiment: co způsobí, že se zdravý člověk začne chovat krutě?

Standfordův vězeňský experiment: co způsobí, že se zdravý člověk začne chovat krutě?

V roce 1971 provedl Philip Zimbardo jeden z nejslavnějších experimentů sociální psychologie, který musel být předčasně ukončen kvůli nečekané brutalitě účastníků experimentu. Myšlenka byla jednoduchá. Chtěl zjistit, jak budou vybraní lidé (vybraní úmyslně mezi „nejzdravějšími" a „nejvyrovnanějšími“) reagovat na radikální změnu svých rolí v životě .

Dozorci a vězni


24 lidí bylo náhodně rozděleno mezi vězně a dozorce . Vězni byli „zatčeni" policií, která přijela v autech se sirénami, během jejich všedního dne. Byli odvezeni, byly jim sejmuty otisky prstů, nazí byli prohledání, oblečeni do uniforem, dostali své číslo a kolem nohy řetěz. Dozorci byli oblečeni do uniforem a dostali zbraň. Již druhý den byla dozorci brutálně potlačná vzpoura vězňů. Brzy se vězni začali chovat velmi poslušně vůči dozorcům a již po několika dnech cítili, jakoby byla jejich stará identita vymazaná a oni se stali jen čísly. Dozorci se chovali nečekaně krutě a ponižovali vězně tak brutálně, že pět vězňů z experimentu odstoupilo. Zajímavá byla zvýšená agresivita dozorců při samostatném doprovázení vězňů na toaletu mimo vězení. Namísto plánovaných čtrnácti dnů byl experiment ukončen již po šesti dnech.

Experiment odhalil – bereme na sebe roli se vším všudy


Hlavním závěrem experimentu bylo, že účastníci na sebe vzali roli, která jim byla přiřazena včetně implicitních norem vztahujících se k roli: dozorci by měli být autoritářští a zneužívat vězně a vězni by měli servilně přijímat jejich tresty. Jinými slovy, že pokud je člověk vystaven extrémním podmínkám, dokáže nečekaně rychle změnit své chování .

Kromě internalizace rolí hrála svou roli i  tzv.poslušnost vůči autoritě , čili tendence lidí přesunout svou zodpovědnost za páchané zlo směrem na autoritu. Nelze opomenout aspekt skupinové dynamiky – skupinové myšlení (v uzavřené skupině se často rozhodujeme iracionálně) a také tzv. konformitu (zlí nebyli všichni, ale nikdo aktivně páchání zla nezabránil).

Rozhodujeme se sami, zda budeme přihlížet zlu


Zimbardo byl kritizován za závěr experimentu, který tvrdil, že například za zrůdnosti druhé světové války nemůže nemoc lidí (psychopatie apod.), ale neúnosný tlak, kterému byli vystaveni obyčejní lidé. Kritika zpochybňovala, že může být z člověka takto sejmuta zodpovědnost za vlastní činy a vše připsáno tlaku situace. Byl též označen za neetický .

Přesto experiment nepochybně odhalil některé aspekty lidského chování a pomohl pochopit řadu situací. Při jedné přednášce Zimbardo prý poradil studentům, ať si namalují na čelo černou tečku a celý den s ní chodí. Po chvíli si zvyknou na nepříjemné pohledy a toto je prý ten nejlepší trénink, jak odolat konformním a sociálním vlivům, které nám často brání konat dobro a nutí nás přihlížet zlu .

Tereza Ševčíková, 3. 8. 2015
přečteno: 1448/1430×

terepe logotype
X Používáním tohoto webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti používá soubory cookie.