Blog

Osamělost

Osamělost

Zažili jste někdy takový pocit osamělosti, kdy vám připadalo, že v okolí není nikdo, s kým můžete mluvit a pomalu jste se začali propadat do stavů smutku a úzkosti? A přitom jste měli strach, že to už nikdy neskončí? Přemůžou vás občas takové pocity? Pokud ano, určitě v tom nejste sami.

Osamělost je běžná emoce, kterou zažívají miliony lidí. Pro některé je to letmá zkušenost, pri jiné je to opakující se zážitek zoufalství a smutku. Ale pro všechny z nás je to součást našeho lidství.

Snaha přebít nebo utlumit osamělost může vést třeba k nadměrnému pití nebo přejídání. Když se lidé dokola zaobírají myšlenkou “Proč já? Proč jsem tak sám?”, můžou začít propadat depresi z bezvýchodnosti situace. A nebo může vést ke špatné volbě partnera, kdy je sice dočasně snesitelnější mít vedle sebe někoho jiného než vlastní osamělost, ale nakolik může být vztah vnikající jako záplata nepříjemných pocitů dlouhodobě naplněný?

Robert L.Leahy (2018) se věnuje tématu osamělosti a úzkosti a přináší několik tipů, jak se můžete v životě vyrovnat s touto lidskou emocí.

Normalizujte osamělost


Zní to zvláštně, ale v podstatě tím má na mysli následující: cítit se osaměle je běžné a lidské. John Cacioppo, profesor University of Chicago zkoumající vliv osamělosti na vnímání, chování a fyziologii lidí, zjistil, že pocity osamělosti trápí zhruba 40-45% populace (Cacioppo, 2004). Pravděpodobně úbytkem rodinných vazeb, zvýšeným počtem rozvodů, častějším stěhováním a odmítáním účasti v různých organizacích (lidé se méně schází a budují komunity) vstupuje pocit osamění do života lidem častěji. A s tím souvisí potřeba vyvinout strategie, jak s ní zacházet, pokud příjde a není nám s ní dobře.

Buďte součástí skupiny


Co vám říká vaše osamělost? K čemu je vám dobrá? Mám takovou hypotézu, že může upozorňovat na vaší potřebu být v kontaktu s lidmi, touhu po intimitě a nebo potřebu sdílet s ostatními své zážitky a zkušenosti. Jedna ze zásad dobré psychohygieny říká: buďte součástí skupiny. Být ve spojení, v kontaktu s ostatními lidmi je důležitou součástí našeho lidství.

Mějte plán


Kdy nejčastěji vás navštěvuje osamělost? Večer? O víkendu? O prázdninách? Co na ní nejlépe funguje? Co ji odežene? Připravte si dopředu plán, jak na ní. Zajít s přáteli ven, zavolat někomu, zaměstnat se oblíbenou činností, připravit si dopředu film, na který se budu dívat apod.

Nasměrujte soucit a něhu směrem k sobě


Namísto přemýšlení o tom, že lásku, přijetí a soucit můžete dostat jen od ostatních, zaměřte tyto pocity a myšlenky k sobě. Mluvte se sebou jako s nejlepším přítelem, zacházejte se sebou zdravě, buďte laskaví ke svému tělu, kupte si dárek. Pokud nějak nevíte, jak být k sobě laskaví, vzpomeňte si na kohokoli z vaší minulosti, kdo k vám laskavý byl. Vzpomeňte si na to, jak to dělal a napodobujte ho. Starat se o sebe a umět se utišit je dobrým protijedem osamělosti.

Budujte si své kontakty


Všichni potřebujeme být ve spojení s ostatními lidmi. A nebo také se zvířaty. Nemusíte si zvíře rovnou pořizovat, můžete dělat dobrovolníky v útulku. Všichni potřebujeme vědět, že jsme pro někoho důležití a potřební. Najděte si dobrovolnickou práci podle svých zájmů. Připojte se k organizacím, kde jsou lidé podobných zájmů a přesvědčení: politických, kulturních, náboženských, sociálních. Více o tom, jak si budovat svou "síť štěstí", si můžete přečíst v mém článku o štěstí

Když je člověk sám, neznamená to, že se musí cítit osaměle. A když se cítí osaměle, neznamená to, že to tak bude napořád. Všechny emoce se v čase mění, záleží na tom, co děláme a jak přemýšlíme.

Tereza Ševčíková, 18. 9. 2018
přečteno: 528/504×

terepe logotype
X Používáním tohoto webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti používá soubory cookie.